Termín porodu jsme měli za dva týdny, ale jaké bylo nemilé zjištění, když jsme napsali asi 10 dulám, a všechny měly už plno. Čas měla jen jedna dula, ale zatím to ještě nebyla Lenka. Byli jsme rádi, že jsme někoho našli, i když jsme se ještě neznali. Měli jsme se setkat, ale bohužel onemocněla a nemohla nám poskytnout plný support. Snažila se nám ale pomoci a obepsala další duly, a my jsme si mysleli, že tam nakonec budeme sami. Že to bude takové, jak nám všichni říkali: "porod musíte přežít". To jsme rozhodně nechtěli.

Pak to ale ke štěstí vyšlo s Lenkou. Po prvním setkání s ní jsme věděli, že nikoho dalšího nechceme, a že chceme rodit s Lenkou. Díky Lence jsme neměli strach změnit porodnici asi týden před porodem:) (což bylo super rozhodnutí). Lenka nám pomohla vyladit i porodní plán a odstranila úplně naše původní obavy z porodu. Měli jsme vyvolávaný porod. Lenka nás do porodnice odvezla a rovnou tam i s námi zůstala. Strávila s námi celý porod a díky Lence to bylo opravdu krásných 12 hodin. Na žízeň nechyběl ani společně Birell:), povídání ve sprše mezi kontrakcemi, masáže pro uvolnění a ani rozmarýnová vůně, která pomáhla mezi tlačením a naší holčičce ven z bříška. Díky Lence jsme měli pocit, že porod probíhá tak, jak má. Během pobytu v porodnici nám Lenka radila s kojením, nechyběl ani praktický workshop kojení v autě, kdy naše Olivia dostala hlad na cestě domů.

S Lenkou to ale pro nás neskončilo porodem. Navštívila nás i v šestinedělí: poradila s nošením, bezplenkováním a kojením.

Porod jsme si všichni užili a rádi na něj vzpomínáme. Tak nějak víme, že jsme si s Lenkou byli souzeni!

Anička, Olivia a Martin