Kdykoliv se někdo zeptá, jaký byl porod, tak chválím a chválím. Kdybych si měla vybrat mezi vrtáním zubu bez umrtvení a porodem bez tlumení bolesti, jdu raději ještě jednou rodit než si nechat vrtat zub. :D Zubaři na křesle jsem omdlívala, u porodu mě, k mému překvapení, ani jednou nenapadlo, že bych to raději zabalila nebo že se to zkrátka nedá vydržet. Taky si ale uvědomuju, že jsem asi měla štěstí na krátký a pohodový porod. Ta bolest byla jen v hlavě, to je pro mě velké překvapení. Vždycky bylo jen potřeba si uvědomit, že to je nezvyklý tlak/pocit/bolest, ale není to nesnesitelné a že mi tím nic nehrozí (že se nenatrhnu, atd.) A případně si zvukově ulevit, to bylo taky dost fajn.

Mockrát děkuju za sebe, za Marečka i za Petra, že jste nám věnovala tolik času.